Nestává se často, abych na tomto webu prezentoval čistě netolkienovské téma, jednu výjimku přesto (a velice rád) udělám.
Patrně jste zaznamenali, že poměrně rád a často čtu či divadelně navštěvuji Shakespeara, mám jeho dílo rád a dlouhé roky (ač kratší než ty s JRRT) se tvorbou tohoto dramatika kochám.

O to větší radost mi udělala novinka nakladatelství Argo Vykloubený čas, rozhovor Petra Onufera s Martinem Hilským, překladatelem celého Shakespearova díla do češtiny. Kdo nezná Martina Hilského, jen krátce opíšu základní údaje – anglista, emeritní profesor anglické literatury, překladatel, držitel spousty literárních cen a také držitel Řádu britského impéria. Osobně dodám, že je také velikým showmanem a svým zaujetím pro věc dokáže strhnout i jinak nezainteresované publikum.
Petr Onufer je rovněž anglistou, profesorem a nakladatelským redaktorem, v neposlední řadě bývalý žák pana Hilského.
Knižní rozhovor přináší velice úžasně zpracované povídání obou pánů, které vznikalo v průběhu několika posledních let, Petr Onufer se ptá, Martin Hilský odpovídá, jednoduchý, přesto precizně zpracovaný formát.
Sám jsem byl na několika přednáškách pana Hilského a vždy mě jeho výklad strhnul, ač jsem si nechal podepsat v minulosti jedinou knihu, v knihovně mám desítky překladů Shakespeara právě letos třiaosmdesátiletého pána.
Abych se vrátil ke knize samotné – už když jsem šel po bytě s knihou v náručí, zarazila se Adamanta se slovy, ať se na ten obraz podívám do zrcadla, jako bych byl mladším obrazem tohoto velikána. A ony podobnosti pokračovaly dále, například preference chůze pěšky před jízdou výtahem, ač u mě je to spíše o strachu, za toto podobenství jsem neskutečně rád. Přesto srovnávat se s takovým velikánem je nabubřelost sama, znalosti, jakými oplývá, se nemohu ani přiblížit.
Petr Onufer je plně seznámen se životem a dílem Martina Hilského a následná pohoda ve vyprávění je přenášená písmenky na nás, na čtenáře, když čtete ono důvěrné „ti“, máte pana Hilského rázem před očima, jakoby vám vstoupil do místnosti a jeho odpovědi nabývají 3D rozměrů.
Velice jsem byl překvapen – jelikož pana Hilského neznám z akademické půdy (a mohu jen litovat!) –, jak moc vzdělaným a pozoruhodným mužem je, jak dokáže přesně popsat své myšlenky, některé nechat v tichosti zapadnout a u mnohých ve vás vyvolávat otázky.

Až bych řekl, že pan Hilský by byl úžasným Inklingem, který by o liteře dokázal s Tolkienem, Lewisem a dalšími debatovat celé hodiny. Přesto se nezdráhá mluvit otevřeně o své minulosti, svých motivech a i činech, jejichž důsledky vždy sám vyhodnotil tak, aby se nemusel sám před sebou stydět.
Samozřejmě mě potěšila otištěná kopie lektorského posudku Hobita z roku 1976 pro nakladatelství Odeon; dá se tedy říci, že ve vydání Hobita měl prsty právě i pan Hilský, neboť špatně zakádrovaná kniha by jistě světlo světa neuzřela. Ne v dané době.
Petr Onufer vede dialog chronologicky s cílem objasnit nejen, jak se z pana Hilského stal anglista (a pohled na španělštinu sdílím také), ale jak se stal uznávaným překladatelem Shakespeara, jaké radosti a strasti (i mezi kamarády) to přinášelo, či jak se na dílo WS dívají mezinárodně uznávaní experti na dílo jako takové.
Mé krátké povídání bych zakončil citátem z knihy Vykloubený čas.
Ona není jen jedna loajalita, je jich víc. A jde o to, jak je vyvážit, aby si tě lidé mohli vážit a aby sis mohl vážit sám sebe.
Petr Onufer, Martin Hilský, Vykloubený čas, str. 267, Argo, 2026
Tradičního Hodnocení Starého Brala se tentokráte nedočkáte, neboť se nejedná o knihu spojenou s tématikou JRRT, přesto doporučení obdržíte. Pokud jste milovníkem Shakespeara, pokud jste obdivovateli českého překladu, a to i pokud dáváte přednost překladům jiných překladatelů, vřele doporučuji přečíst.
Základní informace
Název: Vykloubený čas
Autor: Petr Onufer, Martin Hilský
Rok vydání: 2026
Počet stran: 292
Nakladatelství: Argo
ISBN: 978-80-257-5086-5
