Nakladatelství Argo v letošním roce po dlouhých letech čekání představí Atlas Středozemě, kterého se naposledy ujala Mladá fronta před sedmadvaceti lety. Od té doby se stal cenným artiklem a na aukcích se běžně nabízí v řádů několika tisíců korun. Konečně se i později narození dočkají českého vydání, navíc v dosti revidované a upravené podobě. O tom ale níže.
Začnu ale hezky popořadě. Když roku 1977 vyšel Silmarillion, řekla si americká kartografka Karen Lea Wynn Fonstadová, že by bylo skvělé přetavit Tolkienův svět a v té době známých pět map (přičemž jedna byla jen detailem Mordoru a Gondoru a jedna Thrórova) do uceleného díla, které i 44 let od prvního vydání (1981) stále udivuje svou komplexností a které je snad nejskvělejším doplňkem při čtení Tolkienových knih. Ano, bavíme se o Atlasu Středozemě.
Karen Wynn Fonstadová mapy pečlivě malovala ručně, ostatně počítače byly v plenkách a o sofistikovaných sofwarech si mohla nejen ona nechat zdát. Všech 172 map prvního vydání Atlasu bylo úkazem, a stále je.
U příležitosti dvaceti let od úmrtí Karen Wynn Fonstadové navštívil Mark Fonstad, syn autorky, v březnu letošního roku výstavu originálů map ve Wisconsinu. A i díky tomu se po internetu rychle rozšířila fota, pár jich přináším níže, bez bližších komentářů.
Samotná Karen Wynn Fonstadová Atlas Středozemě jednou revidovala s ohledem na nově nabyté vědomosti z Dějin Středozemě, a to v roce 1991. Toto vydání pak přeložila Stanislava Pošustová-Menšíková. A kdo jej má doma, může se považovat za privilegovaného feudála. Poslední anglické vydání se datuje sice k roku 2001, ale obsahově nepřináší lautr nic nového.
U fantastiky zůstala i nadále a stala se oblíbeným autorem kartografických děl dalších imaginárních světů, nicméně věhlas Atlasu Středozemě již nikdy nepřekonala.
Střih.
Píše se rok 2022 a Francouzi přicházejí s novým překladem L’Atlas de la Terre du Milieu, ale to by nebylo tak zajímavé, kdyby se nerozhodli oslovit Stéphana Arsona, ilustrátora/kartografa, jenž každou jednotlivou mapu Karen Wynn Fonstadové překreslil do modernějšího hávu. Jeho práce je ostatně i na jeho webu: stephane-arson-maps.com. Velice rychle se nového vizuálu ujali třeba i Poláci a Argo nezůstalo pozadu. Po třech obrázcích bude příběh pokračovat…
Jelikož jsem dostal svolení prozradit něco málo více, navážu na nové české vydání. Na počátku roku mě nakladatelství Argo oslovilo, zda nechci zkontrolovat mapy, a tištěný proof knihy putoval z Velké Kopaniny do Hůrky. Poměrně v rekordním čase jsem stran map prosvištěl i texty a zjistil jsem, nakolik je paní Pošustová skvělá a nakolik je anglické vydání Atlasu protipólem českého vydání.
Když si představím, v jaké době paní Pošustová vše překládala a s jakými možnostmi vznikají nová vydání knih, žasnul jsem, kolik chyb ostrovní vydání má. Doslova se nedá věřit ne že jednotkám, ale desítkám elfských pojmů, míst a jiného, překlepy na mapách, v textech, v rejstřících. To české vydání je v tomto ohledu na míle daleko. Naopak francouzské mapy přinášejí a zavádějí do stávajících map řadu popisů a míst, která sice na starých mapách byla, ale označená nebyla. Dílo se pak stává přehlednější, když namísto původního bílého místa nyní září názvy míst.
Jenže tím to celé neskončilo, když už se pustilo do řádné revize (a předem se všem omlouvám za errata, čas byl opravdu krutý), nezůstalo u toho.
A tak napíšu zde několik zajímavostí, které budou mít nakonec větší dopad, než bych si byl kdy pomyslel. Když jsem seděl nad novým Atlasem v krásném velkém provedení, měl u toho otevřený starý Atlas, anglický Atlas, a ke každé epoše dané knihy (Silmarillion, Pán prstenů, Hobit, ale i Dějiny), neboť online zdroje beru často s velkou rezervou, všiml jsem si, že…
Zmizel nám Strašín! A s ním i celá mapa Kraje!
Pokud vlastníte Pána prstenů od Mladé fronty, před samotným příběhem je otištěna mapa Části Kraje:
Když ale porovnáte s anglickým originálem:
Vidíte, že zatímco na severu máme Zjizvené Kopce, Lomec a Jezevčiny, anglická mapa má naopak Scary, Quarry a Brockenborings (a to vše lemují hills of Scary). Na mapě od Mladé fronty dokonce pro Scary zůstala tečka, bez označení. Ještě větší záhadou je, kde se mapa Kraje vytratila z vydání Pána prstenů od Arga.
A zatímco nový překlad přinesl Strašín (do té doby nikde jmenovaný), starý Atlas dvakrát Zjizvené Kopce, vše stále lemovaly Zjizvené Kopce. Debata s Argem na téma Scary a hills of Scary (které jsou zmíněny navíc v kapitole Šedé přístavy) přešla k paní Pošustové, a je rozhodnuto. Zjizvené Kopce jsou nově Strašínské kopce, které obklopují mimo jiné Strašín, a co více, až se bude vydávat revidovaná verze Pána prstenů, bude změna zahrnuta i tam.
Kapitola Šedé přístavy už nikdy nebude, co bývala
(Silná nadsázka, snad chápete:) )
A pojďme dále, když pominu, že jsme tu a tam nanovo přepočítali délkové míry (oproti vydání od Mladé fronty), sem tam i oproti francouzskému vydání posunuli některá místa „správnějším“ směrem, například jsem se zarazil u Obůrky. A proč u Obůrky?
Jak daleko leží Obůrka?
Nejsem hnidopich, času bylo málo, ale spolupráce s Vítem Penkalou se ukázala být i v rámci jednotek dní, které jsem na to vše měl, výborná a hlavně přínosná. Když tedy české vydání Atlasu píše, že Obůrka byla nejspíš blízko Křepelákova, má anglické vydání citaci: „ropewalk over by Tighfield“.
Když se pak podíváte ale na danou pasáž v Pánu prstenů, vidíte, že:
Sam did not laugh. ‘I may not be much good at climbing, Mr. Frodo,’ he said in injured tones, ‘but I do know something about rope and about knots. It’s in the family, as you might say. Why, my grand-dad, and my uncle Andy after him, him that was the Gaffer’s eldest brother, he had a rope-walk over by Tighfield many a year. And I put as fast a hitch over the stump as anyone could have done, in the Shire or out of it.’
The Lord of the Rings, The Two Towers, The Taming of Sméagol
Česky pak:
Sam se nesmál. „Možná že nejsem dobrý na šplhání, pane Frodo,“ řekl ukřivděným tónem, „ale o provazech a uzlech něco vím. Abych tak řekl, máme to v rodině. Vždyť můj děda a pak můj strejda Andy, Kmotrův nejstarší bratr, měli léta provaznictví v Obůrce. A kolem toho pařezu jsem ho upevnil tak, že by to nikdo líp neudělal, ať v Kraji nebo jinde.
Pán prstenů, Dvě věže, Zkrocení Sméagola
Samozřejmě pod pojmem ropewalk (či rope-walk) paní Pošustová výborně přeložila, že Křepelkovic měli provaznictví, ale jde o onen pojem rope-walk, který v Anglii značí primárně vzdálenost (či název činnosti natahování provazu). Jedná se o úsek, kdy se jednotlivé provazy budoucího lana natahovaly o stromy/pařezy/…, než se vysušily a byly smotány do lana. A často tato vzdálenost byla taková, že zaměstnanci jezdívali z jednoho konce na druhý na kolech (v reálném světě). Takže v anglickém Pánu prstenů čteme o cestě provazníka vázat uzly, český překlad ponechává onu profesi, ale trochu mizí délkové pojetí obou míst.
Osobně bych Obůrku ke Křepelákovu posunul blíže, protože jak Karen Wynn Fonstadová, tak francouzská předělávka počítá se vzdáleností přes 10 mil. Což mi už přijde samotnému moc. Ale zase nejde měnit Atlas takto z gruntu, navíc se třeba mýlím.
Nicméně tím chci napsat, do jakého detailu se kolikrát šlo, aby nový revidovaný Atlas Středozemě co nejvíce odrážel skutečný stav. Vít Penkala zase studoval různá errata a dovolil si odstranit „chybná“ označení autorky knihy. Chybným se často myslí užití evolučně staršího pojmu JRRT, který sám nahradil jiným apod. Na konkrétním příkladu: Dor Daidelos Češi jako první a jediní na mapách vypustí, nahradí správným Dor Daedeloth. Oslnivé, což?
Mohl bych pokračovat Mlžnými věžemi (v Prvním věku) a Mlžnými horami, dvěma pojmy pro totéž, přesto v Silmarillionu užitými, a spoustou dalších detailů.
Osobně se těším, až knihu poprvé otevřu, protože dokáže opravdu otevřít oči a zorientovat se ve složitém nejen středozemském světě. A nezlobte se, pokud nějaké chybky naleznete, jsme jen hobité.
Ahoj :), Starý brale, jdu na tebe s jednou moji otázkou, bude v atlasu středozemě i mapa Beleriandu?
Ahoj! Krom mapy Beleriandu také mapa Ardy jako takové, mapy Gondolinu a okolí, Nargothrondu, ale zároveň mnoho dalšího 🙂
Och, taková péče a přidaná hodnota, to mne velice těší. Oprava Dor Daidelosu zvláště.
A samotného mě při čtení překvapilo, kolik je v anglické verzi bohužel překlepů.
Pokud mohu, chtěl bych se zeptat, jak je to s umístěním Belegostu? Pamatuji si, že kolem toho byly nějaké kontroverze mezi fanoušky a snad se považuje za chybnou?
Zavedení Strašínských kopců až do PP je vzrušující novinka. Hezké jméno.
Samotného mne to před nedávnem zajímalo. Když jsem porovnával Atlas, mapu Kraje pro hru na hrdiny Jeden Prsten a nějaké fanouškovské mapy. PP od MF bohužel nemám, jen od Arga, takže českou mapu jsem po ruce neměl, jen tu Anglickou, takže jsem netušil, že osada Scary chybí. Mytago ji převedlo jako Zjizvená, asi dle kopců.
Zajímal mě vztah Hills of Scary a Zjizvených kopců. Scary je, pokud vím, strašidelný a od scar/jizvy se takové homonymum, alespoň běžně, ne-li vůbec, netvoří. Tak jestli tam byla mně neznámá derivace nebo je to lehce nepřesný překlad – není zase zcela nepadnoucí. Je tam lom, tak asi zjizvené těžbou. Zavedení Strašína cením. Takové to ne zcela lichotné jméno zavedené zvnějšku, kterým by starousedlíci z Hobitína nedůvěřivě častovali ty podivíny tam kdesi na severovýchodě při hraničních kopcích.
Teď ale šťárám (vyloženě při psaní tohoto komentáře), a alespoň Wikislovník – žel bez bližších odkazů (a k lepšímu slovníku teď přístup nemám, jak rád bych dostal do rukou OED) – udává u ‚scary‘ druhotný význam „Barren land having only a thin coat of grass“, jakási pustá zem pouze řídce porostlá travou; a alespoň The American Heritage Dictionary of…. pro slovo ‚scar‘, homonymum jiného původu, než jizva (stará norština oproti francouzštině), významy „1. A protruding isolated rock.“ a „2. A bare rocky place on a mountainside or other steep slope.“
Tak si najednou říkám, pustá travina, skalní masivy a holé skaliny v úbočích… staroseverská etymologie… pro oblast kde se povrchově těží kamení a Tolkienova známá preference germánských kořenů a i méně běžných významů. Jestli to opravdu nebyly strašidelné kopce, ale lysé, skalnaté vrchy, ať přirozeně, nebo až těžbou, jež odhaluje ony strmé skaliny v úbočích… I když i dvojsmysl u scary také mohl být zamýšlen a význam u hobitů hravě posunut.
Proto se ptám. Máme nějaké doklady o zamýšleném významu, třeba v Tolkienově návodě pro překladatele (který doma nemám), nebo někde v textu, který si teď nevybavuji? To není nic proti vašemu pěknému překladu, nepochybně důkladně zváženému a navíc posvěcenému p. Pošustovou. Sám to čtu jako strašidelné kopce, když se dívám na mapu, nebo se to mihne v anglickém textu. Jen mě to teď tak napadlo, čistě ze zvědavosti. A Strašín je pěkný a funguje.
Pěkný den, to je krásná reakce na článek 😮 Abych začal tak nějak postupně: co se týče Belegostu, obsahuje tato verze už zakomponované změny, které v prvním vydání byly ne že chybně, ale dané vědomostmi roku 1981. Od druhého vydání obecně se Belegost udává tam, kam má. Ale stále, žít Tolkien, určitě by nám o tom řekl své.
Otázka Strašína je svízelná, Tolkienova Nomenklatura hovoří u Scary doslova, že bychom neměli překládat (což JRRT nechce skoro nic, nejraději by měl Bilbo Bagginse z Shireu, který se vydal do Rivendellu…), ale když už překlad (v germánských jazycích), tak od slova „scar“, což je, jak zmiňujete, „rocky cliff“. Ale já byl k projektu jen přizván, ne abych rozporoval vše 😀 A pokud paní Pošustová vnímá onen Strašín takto, proč ne, možná by nějaký „Kamenec“ s „Kamencovými vrchy“ fungoval taktéž.
Osobně bych se nebál více říznout do překladu paní Pošustové v tom duchu, že „smyšlené“ jazyky bych zpětně upravil do původní podoby, protože pak máme „mitril“, místo „mithril“, ale opačně „Lútien“ místo „Lúthien“ není, případně Uruk-hai apod. Jenže být generálem po bitvě umí každý, ale přeložit to takto mistrně, to je věc druhá.
Ahoj! Budeš si kupovat Atlas jak vyjde v knihkupectví nebo přes předobjednávku?
Ahoj, já si zadal hlídacího psa na Kosmasu, a až půjde předobjednat, tak na to kliknu a letím do knihkupectví 😀 Ono než to vždy k nám do Hůrecka doputuje, mají to všichni ve Velké Kopanině týden…