Za necelý měsíc se dočkáme nového textu J. R. R. Tolkiena, v Anglii (a posléze v USA) vycházejí Bovadijské zlomky (anglicky: The Bovadium Fragments: Together with ‚The Origin of Bovadium‘), a tak se nabízí připomenout, co vše vlastně ještě z fikce čeká na své vydání, případně, co již vyšlo.
Ač jsem článek nazval od A do Z, přesnější by bylo napsat chronologicky dle data sepsání. Zabývat se budu jen pohádkami, které se neváží ke Středozemi, či Ardě jako takové, s jedinou výjimkou.
1924 Orgog
Orgog byl sepsán jako vůbec jedna z prvních pohádek, tehdy ještě pro syna Johna. O příběhu mnoho nevíme, jen to, že se podivné stvoření toulá čarovnou krajinou s oranžovým sluncem a modrými horami. Text se přesto dochoval, ale svého vydání se nedočkal.
Poznámka: Níže přiložený obrázek JRRT je jen domněnkou, že patří k příběhu. Velkou nápovědou jsou modré hory a oranžové slunce.
1925 Tulák Rover
Tulák Rover vznikal – stejně jako i Hobit – převážně v orální podobě, Tolkien vyprávěl příběh synovi Michaelovi. Ač byl text schválen pro tisk už v roce 1937, dočkali jsme se jej až roku 1998.
1929 Pan Blahoš
Datace Blahoše je velice na vodě, nejnověji se scholars přiklánějí k období mezi lety 1929 – 1931. Kniha nakonec vyšla až v osmdesátých letech minulého století, konkrétně v roce 1982.
Poznámka: Chcete vidět oživlého Blahoše? Pak šup na můj starší článek!
1937 Sedlák Jiljí z Oujezda
Populární příběh Jiljího a jeho boje s drakem Chrysophylaxem se začal psát v roce vydání Hobita, Tolkien příběh několikrát neúspěšně nabízel k tisku, až se v roce 1949 přece jen dočkal. V Česku kniha vyšla v mnoha vydáních a podobách a jak jistě víte, mám ji ze všech Tolkienových knih nejraději.
Poznámka:
1938 Král Zelené Dvanáctky
Král se svého vydání také nedočkal, text nebyl pořádně ani dokončen, ale měl být jakousi satirou, usazenou do éry Keltů. Krom faktu, že král a jeho dvanáct synů má zelené vlasy.
1942 List od Nimrala
Přibližně pět let po sepsání Sedláka, připravil Tolkien úžasný příběh Nimrala a jeho stromu, kniha vyšla roku 1945 a stejně jako Sedlák se dočkala mimo jiné mnoha českých vydání.
1964 Kovář z Velké Lesné
Kováře sepsal Tolkien, dá se říci, náhodou, neboť se původně mělo jednat jen o jakousi krátkou vsuvku, jejíž počátky jsou datovány někdy do let 1964 až 1965. Tiskové podoby se dočkala roku 1967. A právě Kovář je zde právem, možná neprávem. O zařazení do Středozemě pojednávám ve starším článku, viz Poznámka.
Poznámka:
196? Konec Bovadia
Konec Bovadia nebo též Bovadijské zlomky byly sepsány počátkem 60. let minulého století, přesná datace je nejistá. Kniha vyjde poprvé v říjnu letošního roku.
Poznámka:
Vše?
Tímto výčet může, ale také nemusí končit. Kolik příběhů zůstalo jen v ústní podobě, to si ani nedokážeme představit, zvláště u člověka s fantazií, jakou měl Tolkien.
K tomu všemu existují různé a jiné příběhy, imaginární Sellic Spell či Kullervo, divadelní hry, náčrty příběhů, ale například i obrazová The Book of Ishness a další.
Věřím, že jsem neopomněl žádný text z kategorie pohádek, o němž jsou dochované zprávy a – věřím, že se tomu jednou stane – v nějaké podobě jednou bude čtenáři představen.
Dobrý den, napadají mě ještě Dopisy Otce Vánoc. Dají se v tomto kontextu také považovat za pohádky? 🙂
To máte určitě pravdu, nad Dopisy jsem dlouho přemýšlel, ale nakonec jsem je vyřadil spíše z titulu, že se nejednalo o klasikou pohádku s nějakým začátkem a koncem. Každopádně by pod čáry měly být!